Táhlo už k ránu. U stolů ospalí sklepníci snili.

My ještě vesele pospolu bílé víno jsme pili.

Víno vzbouzelo ohněm svým smyslnost naší krve.

Druhům jsem vyprávěl opilým o svojí lásce prvé.

Doma, v hnízdě, kde přišel jsem v svět, švadlena ráda mě měla.

Mně bylo tehdy šestnáct let, jí třicet nebylo zcela.

Víno vzbouzelo ohněm svým smyslnost naší krve.

Druhům jsem vyprávěl opilým o svojí lásce prvé.

U kříže v polích jsem scházel se s ní. Cesta byla tam pustá.

Líbal jsem s prudkostí nervózní její červená ústa.

Víno vzbouzelo ohněm svým smyslnost naší krve.

Druhům jsem vyprávěl opilým o svojí lásce prvé.

V šeru jsme k lesu šli. Něžní a mdlí láskou svou byli jsme sami. –

Vojáci taky tam chodili se svými milenkami.Vojáci taky tam chodili se svými milenkami.