Neděle
František Gellner – Po nás potopa
Čas budný v hospodě zabíjím.
Co venku je rušno a živo,
zdlouhavým douškem dopíjím
z prasklé sklenice pivo
z prasklé sklenice pivo
Tobě, má milá, na zdraví!
Víš, za dar tvého těla,
když jsi se v extázi pohlaví
úděsem přijetí chvěla.
úděsem přijetí chvěla.
Na zdraví tobě a na zdraví všem,
kdož tebe užili, drahá,
a všem, které ještě vášnivým rtem
ve křeči zulíbáš nahá!
ve křeči zulíbáš nahá!
Kol oken hrne se v soumraku
dav příručích, prostitutek,
žen s dětmi, služek a vojáků.
|: Mně zpívá nad hlavou smutek: 😐
že pijáku dotěrná reflexe
požitek z opilství kazí,
že marně vzněcuje člověk se,
když v duši skepse ho mrazí
když v duši skepse ho mrazí
když v duši skepse ho mrazí